Má klec z růží

Blog přesunut

13. prosince 2016 v 11:21 | P.
Pokud Vás zajímají novinky v Porcleain Doll,
Nové články několikrát do měsíce :)

(^_^)

Pokud Vás zajímá můj soukromý život,
blog jsem přesunula na
http://porcelain-pierrette.blogspot.cz
Prozatím ve výstavbě, plně funkční bude v průběhu 2017 :)

7. den - tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že to na tebe sedí

14. srpna 2012 v 21:05
Nikdy jsem se o charakteristiky znamení moc nezajímala. Ne, že bych tomu nevěřila, ale pro mne je každý člověk vyjímečný a raději poznávám tu jeho jedinečnost, než abych si jej škatulkovala.

Tak jsem se šla zeptat na radu za strýčkem Googlem a klikla na první odkaz, co mi nabídl: Vodnář - žena - psychologické vlastnosti znamení . Celkem dlouhý článek, a u většiny věcí si říkám, že to sedí. A najde se tam pár vět, které mě vytihují uplně dokonale! Třebas~

Vytvořit s ní šťastný vztah je možné jen tehdy, poskytnete-li jí volnost, aby se mohla věnovat nespočtu zájmů a stýkat se se svými přáteli.

Nikdy nezkoušejte ji připoutat k plotně nebo k noze postele. Tohle, 1000x tohle... kdybych žila s takovým chlapem, jeden z nás by ten vztah nepřežil. Možná oba XD

Typická žena Vodnář nikdy nepřikládá penězům hlavní důležitost. Ano. Peníze jsou pro mne prostředkem k tvobě, ale ne cílem. Pokud bych měla hodně peněz, nechtěla bych je shromažďovat abych měla více, ale chtěla bych je využít, aby stvořily něco užitečného, z čeho by se mohli těšit další lidé.

Jejich způsob oblékání vás může na místě zmrazit. Pár z nich by sice mohlo zdobit titulní stránku módního časopisu, ale průměrná dívka Vodnář není v tomto směru zrovna konvenční. Některé kreace by jí záviděly i cikánky a její individualismus dokáže vytvořit neobyčejně osobité kombinace. Obyčej ně je první, kdo si obleče věci podle poslední módy, jakkoli jsou bláznivé, ale také může ctít styl své babičky - nebo i prababičky. Však víte, jak extravagantně se oblékám! A jaké mi to činí potěšení!

Nikdy nemluvte s Vodnářkou povzneseně. Nesnáší, když není považována za vám rovnocennou. Nechápavý přístup povede k tomu, že se stáhne do sebe a stane se nepřístupná. Tohle. Uplně moc tohle. Arogantní nafoukanci mi za pozornost nestojí. A to jsem velmi tolerantní a milý člověk, ale takovéto povýšené lidi snáším strašně zle, nejraději se klidím od nich pryč jak rychle to jen jde.

Hranice mezi přátelstvím a láskou je pro Vodnáře často neviditelná. Milostné písně o lidech, kteří mají oči jen jeden pro druhého, jim připadají hloupé. Ve světě se děje tolik zázraků pro potěchu oka, že se jim zdá být hroznou ztrátou času, když dva páry očí nedělají nic jiného, než že vzájemně zírají do svých hlubin. Přesně tohle. Já mnohdy ani ty milostný písně v rádiu nemůžu poslouchat, jak moc si říkám, jak jsou pitomý! Počkat - neříkejte mi, že on ve skutečnosti vážně někdo takhle uvažuje?! Že vážně existují lidé, co celý den přemýšlí nad svým milovaným a proč si sakra vždycky sundává brýle, když se spolu líbaj?! Ne. To nemůže být pravda. Tomu nevěřím. Jen se podívejte kolem, na ten úžasný fantastický svět - jak by ho jen člověk mohl přehlížet a myslet jen a pouze na mužovy brejle?!

Také si budete muset oblíbit její přátele, kteří se budou zjevovat v nejpodivnějších podobách a velikostech. Ahahahaha XD Moji přátelé - panenky, různé strašidla, zviřátka, lidi co se divně oblíkaj, lidi co by se dali označit za podivíny, lidi zajímající se o esoteriku, občas i nějací mudlové (Ano! I s těmi se bavím!)... jmenovat nebudu, do příslušné skupiny se zařaďte sami XD

6. den - napiš 30 zajímavých informací o sobě

13. srpna 2012 v 22:00
(Ano, byla dlouhá odmlka právě proto, že vymyslet 30 bodů bylo setsakra těžký a zdlouhavý! (>_<))

1. Nejsem vegetarián, ale nejím maso z týraných zvířat. V důsledku tedy nejím skoro žádné maso, jen velmi zřídka když strýc zabije některé ze zvířat, co chová.
2. Naprosto zbožňuji čokoládu Milka! Když jde o Milku, jsem jako malé dítě, co si představuje magickou továrnu na čokoládu...
3. Od malička jsem chtěla býti spisovatelkou. Což o to, píšu ráda, ale nikdy s tím nejsem zcela spokojená a nejsem schopná to pak dokončit...
4. Nepřežila bych den bez šálku kávy.
5. Nepřežila bych týden bez konvičky čaje v klidu čajovny.
6. Jsem velmi fyzicky slabá a z tělocviku jsem vždy měla samé pětky, i když jsem se snažila.
7. Tudíž nemám ráda žádný sport. Nepřináší mi to žádné potěšení, jen mne to fyzicky vyčerpává.
8. Miluji růže. V jakékoli podobě.
9. Nepovažuji se za ženu ani za muže, ale za panenku.
10. Nepovažuji se za člověka, ale za strašidlo. (Ne takové, co děsí lidi... spíš takové to dobrosrdečné podivné, co bývá v pohádkách.)
11. Miluji a obdivuji stromy. Mívám s nimi ty nejzajímavější konverzace, jsou to velmi moudré bytosti.
12. Miluji kočky. Vždy, když potkám na ulici kočku, musím se s ní pomazlit (pokud se tedy nechá)
13. Miluji Lolita a Otaku komunitu. Mezi těmito lidmi se cítím, že tam vskutku patřím, jsou jako moje druhá rodina.
14. Nejraději mám černý a zelený čaj. Nemusím ovocný, roibos a maté.
15. Miluji nakládaný hermelín.

...uf, vymyslet 30 bodů je vážně těžké... tak ten zbytek vezmu trochu s humorem XD Prosím berte to s nadhledem!

16. Pokaždé, když uvidím venku veverku, totálně mi to rozzáří celý den. Veverky jsou TAK MOC CUTE!!!
17. Mám slabost pro Lokiho. Ach, to by bylo tak úžasné před ním klečet... *dlouhý zasněný pohled zezdola na jeho... kalhoty*
18. Počítačové hry téměř nehraju, a když už, tak jedině The Sims!
19. Za svůj život jsem napsala několik šílených yaoi fanfikcí a některé i zveřejnila na internetu. Za většinu se dodnes stydím a nechápu, v jakém jsem byla pomatení smyslů, když jsem psala takovou blbost a ještě to dala veřejně.
20. Vždy když jsem v nějakém městě, musím navštívit tamější čajovnu. A dát si tam ten nejpodivnější čaj, co tam mají - mnohdy je to vskutku dobrodružné!
21. Na parapetě v obýváku máme 4 orchideje a z toho je jedna umělá.
22. Znám spoustu brutálních vtipů a historek, ale neumím je vyprávět, aby to vyznělo dost epicky - to spíš se zakoktám, přebreptnu a špatně řeknu pointu! XD
23. Všude v mém okolí se v hojném množství vyskytují nitě a kočičí chlupy. Věčně je tahám i z polívky.
24. Ráda se směju u komedií... a uplně největší záchvaty smíchu mám u pubertálních šíleností s gay tématikou (Formula 17, Letní Bouře...)
25. Oh, určitě zním jako šílená yaoi fanynka... takyže jsem! A někdy mě stojí hodně sebeovládání držet jazyk za zuby před lidmi, před kterými se o yaoi zmiňovat není taktní... ehem, to je taky důvod, proč na firemních večírcích zásadně nepiju.
26. Často používám smajlíky XD Je to strašnej parazit! Nejhorší to je, když si píšu s Hikaru na ICQ... to každá naše věta končí s XD místo tečky!
27. Vlastním mnohem více podkolenek než ponožek.
28. Věčně se omylem polívám čajem. Jednou jsem si takhle polila i headdress, dodnes nechápu, jak se mi to mohlo podařit, když jsem ho měla na hlavě.
29. Jako mobil mám starší Nokiu a vystačím si s kreditem 200kč na půl roku... já ten mobil skoro nepoužívám, někdy je i dva dny vybitý než mi dojde, že bych si mohla dát na nabíječku...
30. Někdy záměrně čtu béčkové romanťárny, co mají příšernej název a příšernej popisek, jen abych se tomu vysmála. (Žák je zamilovanej do svého brejlatého učitele, a ti dva spolu začnou chodit! Jenže, pokaždý, když se líbaj, tak si pak učitel sundá brejle. Oh ten horor! Žáček z toho má velkou depresi, protože si myslí, že je to proto, aby na něho pan učitel při líbání neviděl a mohl si představovat, že se líbá s nějakou kočkou!) <- Ne, to jsem si vážně nevymyslela, takovýto věci fakt existujou (>_<)

3. den - tvůj názor na drogy a alkohol

5. srpna 2012 v 9:00
Těžko říci. Já se nikdy nijak blízko s drogami ani s alkoholem nesetkala, z rodiny tomu nikdo neholduje a z mých přátel také nikdo ne. Z toho, co jsem slýchala ve škole či četla v novinách, velmi těžko soudit.

Myslím, že každý občas potřebuje utéct ze své tíživé reality do jiného světa. A jednou za čas se na chvíli zavřít v tom druhém světě není na škodu, jen v něm člověk nesmí žít více jak ve své vlastní realitě. Protože pak se tam ztratí a těžko hledá cestu zpátky.

Já drogy nikdy nebrala. Alkoholu se neštítím, ale nikdy ho nepiju tolik, abych byla opilá (beztak mi nechutná). Za to nedokáži přežít bez čaje, temného černého čaje... a fantasmagoriálních představ, rokokových šatů, panenek, zamilovaných harlekýnek a sladkostí.

A nejspíš, že ke drogám utíkají ti, co žádný svůj barevný milovaný svět nemají, a ty barvy hledají právě v psychadelických účincích drog... přeci jen, žíti krátce ve fascinujícím barevném světě je lepší, než žíti dlouho v rozbolavěném probrečeném šedém světě.

2. den - kde bys chtěl/a být za deset let

4. srpna 2012 v 9:00
To je velmi zákeřná otázka pro krátkozrakého člověka, jako jsem já. Už od malička nosím brýle, protože vidím špatně do dálky... stejně tak i vidím špatně do dálky své budoucnosti. Vlastně ji téměř neřeším, co přijde, to přijde...

Tohle je pro mne otázka vskutku k hlubokému zamyšlení.

Za deset let, to mi už bude 35... možná budu mít vlastní rodinu, možná ne... rodina pro mne nikdy nebyla smyslem života, spíš jen pevným zázemím, kam člověk patří a kam se vždy rád vrací. Lodí, kterou pluje mořem života, ale ne cílem plavby. (Ale ovšem, že si velmi jasně uvědomuji, že bez lodi člověk k cíli většinou nedopluje...)

Tak bych měla míti asi jiný cíl, kam se chci dostat.

Může být cílem života práce? Dokončení nějakého projektu? Ale pak, pokud třebas těžce onemocním a nebudu moci nic dělat, jsem pak zbytečným člověkem bez cíle?

Ach... vlastně je mi jedno, jestli budu za deset let pozorovat ZLín z výšky Jednadvacítky, nebo třeba Tokyo z výšky Tokijské věže... jestli budu bohatá či chudá, slavná či neznámá... jediné, co si přeji je, abych si užívala každičkou chvíli se třpytivou radostí okouzlení ve svém srdci.

(Krátkozraký člověk promluvil XD)

1. den - tvůj současný vztah; jsi-li nezadaný/á, piš o tom, jaké to je být single

3. srpna 2012 v 9:07
Můj názor na milostné vztahy je velmi... zamotaný, až se v něm sama nevyznám. Raději vás toho chuchvalce nesmyslů a odporností ušetřím.

Tak jsem jednoho dne dospěla do stavu, kde mám místo srdce černou díru, do které se stačí celý Vesmír. A mým nejdražším milencem je samotný Bůh. Ten, co bude vždy se mnou ať se stane cokoli, ten, co mě bude milovat, ať udělám cokoli, ať se stanu čímkoli. Dokonalá harmonie bezpodmínečné oboustranné lásky.

A co se lidského partnera týče, jednoho mám, a je mi velmi drahocenný. A možná proto, že je stejného znamení, jako já, v mnohém mi přijde stejný, jako já, souznějící. I když nemáme všechny koníčky společné, ve spoustě malých detailů jsme si stejní, jako třeba že obdivujeme barvy a vůně čaje, líbí se nám stejné druhy knih a filmů, a jako malí jsme si věčně kreslívali mapy ostrovů a plány hradů. Jako dvě flétny vyřezané ze dřeva stejného stromu. Souznějící.

Je tohle to, čemu se říká láska? Já nevím. Ale není v tom žádný pocit úzkostí, strachů, ponížení, připoutání, nejistot... všech těch nechutných věcí, od kterých jsem vždy utíkala. A to je pro mne to důležité, konečně jsem našla oázu nežného míru v jeho náruči.

30 otázek na Pierrette

2. srpna 2012 v 18:59
Abych trochu oživila tento zkomírající blog, budu dělat meme! 30 různých otázek, sic budu odpovídat jen na ty, na které se mi zachce... některá témata jsou zajímavá a vážná, jiná budou pobrána velmi lehkomyslně s humorem mi vlastním!

1. den - tvůj současný vztah; jsi-li nezadaný/á, piš o tom, jaké to je být single
2. den - kde bys chtěl/a být za deset let
3. den - tvůj názor na drogy a alkohol
4. den - tvůj názor na náboženství
5. den - okamžik, kdy si přemýšlel/a o sebevraždě
6. den - napiš 30 zajímavých informací o sobě
7. den - tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že to na tebe sedí
8. den - chvíle, kdy ses cítil/a nejspokojenější se svým životem
9. den - jaká doufáš, že bude tvá budoucnost
10. den - popiš svou první lásku a první polibek
11. den - nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš prvních 10 písniček, které přehraje
12. den - popiš celý svůj den v heslech
13. den - kam by ses rád/a podíval/a nebo přestěhoval/a
14. den - tvá nejranější vzpomínka
15. den - tví oblíbení blogeři
16. den - tvůj názor na mainstreamovou muziku
17. den - tvé úspěchy a neúspěchy za poslední rok
18. den - v co věříš
19. den - kdy jsi nerespektoval/a své rodiče
20. den - jak důležité je podle tebe vzdělání
21. den - jeden z tvých oblíbených pořadů
22. den - jak ses změnil/a za poslední 2 roky
23. den - 5 obrázků známých dívek, které jsou podle tebe atraktivní
24. den - tvůj oblíbený film a o čem je
25. den - někdo, kdo tě fascinuje, a proč
26. den - jaký typ lidí tě přitahuje
27. den - jaký problém jsi měl/a
28. den - něco, co ti schází
29. den - tvé cíle na příštích 30 dní
30. den - tvé úspěchy a neúspěchy za tento měsíc

Každá odpověď bude mít vlastní článek, jež bude zveřejněn v průběhu tohoto měsíce~

Ukradnuto Veni z blogu, a kdo se chce připojit a také si toto meme udělat, směle do toho! (^_-)

Webové projekty

27. června 2012 v 16:12
Tak se zamýšlím, co chci dělat s tímto blogem? Nejspíš jej chci jen nechat plynout, v podobném duchu, jako je nyní... jen občas nějaký článek z mého života, aby přátelé věděli, jak se mám a co se děje.

Já vím, že jeho momentální úroveň není nic extra, ale vyhovuje mi to takto. Přeci jen, jsou jiné projekty, kterým se chci věnovat více, a myslím si, že jsou zajímavější a přínosnější, než výžblepty o mém životě.

Tak jsem i změnila jeho layout, aby vypadal, jako tichá zpovědnice. A obrázek jsem použila z oblíbené manhwy "Bride of the Water God". Je několik málo vyjímečných mang, které jsou tak přenádherně nakreslené, že se ve čtení příběhu zastavíte, jen abyste se na chvíli kochali tím úchvatným obrazem. A tahle manhwa... je ještě víc, než ony. Nádhernou kresbu to vskutku má, a ačkoli se považuji za člověka s velmi vyvinutou fantasií, několikrát jsem se přistihla, že na tu stránku udiveně hledím... a prostě nechápu. I minutu jsem na ni občas civěla, než jsem to dokázala vstřebat.

Ta manhwa je jako nejkrásnější sen. Lehce abstraktní, naprosto vyjímečná, úplně jako z jiného světa. Je jako tichá noc za úplňku... kde nebe je poseté hvězdami, v dáli houká sova, vzduch je teplý a příjemný, měsíc se odráží od jezera... a přes všechnu tuto tichou krásu máte uvnitř srdce svíravý pocit, že něco je šíleně zle. Že tato noc je prokletá.

To je přesně ten pocit, co celý příběh doprovází.

To, že ráda čtu romantickou mangu, o mě víte. Jen, nerada se o tom zmiňuji na FB a tady na blogu, protože přeci jen, čtu hodně yaoi a některé věci jsou dost ehem šílené. Mám prostě nepříjemný pocit nepatřičnosti, když se o yaoi bavím s lidmi, kteří to běžně nečtou (s yaoistkami je to ok XD). Jenže manga je opravdu můj velký koníček, a chci se o něm s někým bavit... a tak jsem si tedy založila blog o manze! A veškeré dobré a zajímavé mangy budu propagovat tam, ať tím neotravuji jinde. Yay :3 A nejen yaoi, je tam i josei (ale upřímně... fakt, že je to josei, situaci nezachrání XD jsem teď narazila na josei, co svou šíleností a úchylností totálně převálcuje všechny WTF yaoi, co jsem kdy četla XD)

A další projekt, jež znovu rozjíždím, jsou stránky o Gothic Lolitě, kompletně jsem je předělala a aktualizovala i všechny články. A do budoucna chystám i několik zajímavých nových článků (^_-)

Měním si svou internetovou přezdívku.

11. června 2012 v 13:12
"Pet-chan" není přezdívka, s kterou se zcela ztotožňuji, kdysi dávno mne plně vystihovala, dnes už ne. Často se také podepisuji jako "Petra Éliarosa", ale to zase lidi hodně mate (myslí si, že Éliarosa je mé příjmení, zatímco já to beru jako své prostřední jméno). A tak jsem si tedy vybrala jednoslovnou přezdívku, ke které má mé srdce nejblíž. Zase to bude variace mého křestního jména, s ukrytým významem uvnitř. Ode dneška se budu podepisovati jako Pierrette. Ale můžete mne klidně nadále oslovovat, jak jste zvyklí, nevadí mi to. Já jen, abyste věděli, kdo že to ta Pierrette je (^_-)

Jméno, které zní jako tón zahraný na housle. Jméno, které vypadá, jako by zabloudilo v zrcadlové síni. A odkazuje se na příběh, příběh o osamnělém klaunovi, jehož jedinou společnicí zůstala luna. Její nedotknutelnost a nadpřirozený třpyt... mi připomíná "tu druhou stranu" světa, kam tak ráda chodívám, když hmota a realita je až příliš surová. Ten svět ukrytý ve hvězdném třpytu, odkud pocházím.

Spousta z vás mne zná jako milou, přátelskou a sladkou osobu. Pierrot však byl smutný a osamnělý klaun. I já mám svou "temnou stranu". Ne, neublížila bych ani mouše a chci lidi milovat a pomáhat jim. Jen... je ve mne jistý druh temnoty, který byl vždy mou součástí. Poslední dobou... žížním po temnotě. Možná, že na festy chodím v květovaných Lolita šatech, ale v každodenním životě... nosím často černou. Nedávno jsem si na černo i obarvila vlasy. Jako bych v té černé temnotě měla pocit bezpečí, tajemnosti, splynutí se stínem, s prostorem i časem... a co se smutku týče, někdy je ho ve mně tolik, že jej musím dostat ze sebe, píšu a píšu... příběh, v němž každá věta píchne u srdce a i když začíná na samotném prahu zoufalství a sebenenávisti, s každým odstavcem klesá ještě hlouběji, hlouběji do temnoty... do černočerné rokliny temných lesů, kde ledová mlha splývá s temnotou, a vzduch páchne mršinami. Mne samotné to však neubližuje - ta temnota mi připadá svým způsobem nádherná. Stále je v ní totiž... nepatrné světlo naděje. Naděje a láska tak malilinkatá, že jen letmo ji uvidíte zatřpytnout se na špičce prstu jedné vychrlé, znetvořené ruky... ale je tam, stále tam je.

Bez ohledu na to, jak moc mi bude život připadat těžký, nezvládnutelný, temný a depresivní... vždy v něm budu hledat ten nepatrný záblesk naděje. Co jsem pokazila, mohu napravit, kým jsem byla, mohu změnit, co se mi nepovedlo, zkusím znovu a znovu... selhávám v takové spoustě věcí, ale nikdy nepřestanu bojovat. A nejspíš selžu ještě tisíckrát, ale stále v sobě chovám naději, že jednou se to podaří.

Z mého života...

31. května 2012 v 12:25
Dlouho jsem mlčela... zbyl tu vůbec ještě někdo, kdo by tento blog sledoval?

Mám za sebou spoustu náročných akcí, tak jsem se na ně buďto připravovala, a nebo po nich vyčerpaně odpočívala... a nezáleží na tom, jak moc nakonec byly akce úspěšné nebo ne, jen doufám, že lidem mé přednášky aspoň trochu líbily a mé výrobky je potěšily. Sice, když se teď na spoustu věcí dívám zpětně, říkám si: "Tohle jsem mohla udělat tolik lepší!", ale měla jsem toho hodně a líp jsem to nedokázala. Tak snad se mi to do příště podaří vylepšit!

A co všechno přihodilo, od února do dneška? Konečně už máme hotovou hru Sbal si svého ukeho! Obchod Kaleidoskop v Brně se zavřel, ale i přesto jsem moc vděčná za spolupráci, hodně mi to dalo. Byli jsme na Pragoffestu, Ostrakonu, Animefestu a já chci poděkovat za pomoc všem přátelům i orgům, vážím si tak skvělé spolupráce.

A mám rozdělaných pár nových webových projektů, až budou v prezentovatelné podobě, napíšu vám sem o nich. Porcelain Doll čeká několik velkolepých novinek, které ale zatím nechám tajné (^_-). To jsou věci, na kterých teď pracuji. Jop, jelikož jsou zatím tajné, tak to vypadá, jakože nic nedělám... ale opak je pravdou!

~konec článku, který vlastně nic moc neřekl, krom toho, že stále ještě žiju~
 
 

Reklama